Příběhy, které si chasidé vyprávěli o zázračných rabínech a jejich podivuhodných skutcích, se staly nevysychajícím pramenem literární inspirace. Tato vyprávění, původně předávaná jako svatá tajemství v kroužcích zanícených chasidů, dala vzniknout mohutnému proudu duchovní a krásné literatury. Postupně se rozvinula nesmírně bohatá tradice chasidského vypravěčství, ze které vzešla celá řada vynikajících spisovatelů, včetně několika nositelů Nobelovy ceny. Kniha obsahuje i životopisné portréty Nachmana z Braclavi, Jiřího Langera, Martina Bubera, Abrahama Joshuy Heschela, Elieho Wiesela, Chaima Potoka a Isaaca Bashevise Singera. Stále znovu vydávané soubory původních chasidských příběhů a také pohádky, básně, povídky a romány z chasidského prostředí zachycují jedinečné kouzlo východoevropské židovské kultury a zároveň v sobě nesou překvapivě aktuální poselství židovské duchovní tradice pro současného člověka.
Chasidské příběhy jsou zatím posledním plodem Hoškova zájmu o „beletrii s duchovním přesahem“ a podobně jako předchozí tituly je možné i tuto knihu chápat především jako pozvání k četbě.
Prof. Pavel Hošek, Th.D. (*1973) je vedoucí katedry religionistiky na Evangelické teologické fakultě UK Praha a kazatel Církve bratrské. Zabývá se vztahem teologie a kultury a religionistickým výkladem krásné literatury. Napsal knihy o C. S. Lewisovi, E. T. Setonovi a Jaroslavu Foglarovi, ve kterých sleduje spirituální a symbolické motivy, vyjádřené ve slavných dílech těchto spisovatelů. Zároveň se zabývá otázkou, jak tito literáti rozumějí vlastní umělecké tvorbě, jak smýšlejí o působení díla na čtenáře a jak se u nich prolíná literární tvorba s duchovním vnímáním skutečnosti. Hoškovy portréty jednotlivých spisovatelů jsou založeny na důkladném studiu dostupných pramenů včetně korespondence a také na odborném rozhovoru mezi znalci jejich díla.